Šumavské jezero na 4 – křížovkářský kvíz
Tento skoro celodenní výlet z dalšího vícedenního zájezdu s CK Hoška-tour na Šumavu se dá nazvat jako křížovkářský. Proč? No přece v nápovědě se luštitelům nabízí šumavské jezero na 4. Náš zájezdní autobus s panem řidičem nás hezky dovezl a měkce vyložil na parkovišti Nová Hůrka. Odtud přecházíme opatrně přes rušnou silnici na modrou značku a kolem dnes už krásně upravených stavení, stájí a ohrad s koňmi směřujeme Polomským údolím pohodlnou cestou na naši první zastávku. Tou je bývalá obec Stará Hůrka, k níž nás dovede krásná původní javorovo-lipová alej jako pozůstatek zaniklé sklářské vsi z poloviny 18. století. Nyní je tu jen obnoven půdorys kostela, za ním hřbitovní zeď a hrobka rodiny Abelů a dalších majitelů skláren Hafenbrendlů. U vchodu kaple lze zazvonit na Zvon smíření. Na místním hřbitově byl pochován i otec spisovatele Šumavy Karla Klostermanna – lékař sklářských rodin s privilegiem – Josef Klostermann. Ještě se dají najít zbytky starého kanálu, který sem přiváděl vodu z nedalekého Jezerního potoka do kašny a nádrže a opět ji vracel zpět. Moc toho nezbylo z tak velké obce, kde se nacházel kostel, zámeček, hostinec, dva mlýny na Jezerním potoce, pošta i hotel, samozřejmě i domy. Po roce 1949, kdy se tu natočily scény filmu Divá Bára, se toto území stalo vojenským a tím se zpečetil jeho konec.
Konec zamyšlení a dále po modré TZ se kocháme rozhledy po zeleném údolí, květnatých loukách, proti proudu Jezerního potoka a lesem pomalu stoupáme k cíli – šumavské jezero na 4 = Laka. Pradávně zvané Mlaka. Jedno z nejmenších jezer se nachází zároveň v nejvyšší nadmořské výšce. Hladinu pomalu pokrývají mechové ostrůvky, pod ní narůstá mohutná vrstva rašeliny. Společnost tu dělají pěkně chočené kachny kdysi zvané divoké, ale tyto čekají na příděl pečiva od návštěvníků a zobou i z ruky. Zbavíme se tak nedojedených svačin a odlehčíme batohu na další cestu.
Čeká nás ostřejší výstup po kamenité cestě s luxusními výhledy na šumavské vrcholy až k místu zvaném Zlatý stoleček. Odtud mírně sestoupáme dolů cestou mezi lesy (se značným výskytem červených muchomůrek a nádherných exemplářů pravých hřibů, křemenáčů a lišek) až téměř k hranici s Bavorskem a prudkým ohybem pokračujeme pár klidných a nenáročných kilometrů po Hubáčově cestě na Gsenget. Bývalá obec Horní Ždánidla kolem cesty a na mateřídouškové stráni s kamennými půdorysy domků a stavení mizejících v trávě a křoví, nabízí odbočku po žluté T na pěší hraniční přechod do Bavor. Tady se skupiny turistů rozdělují – znavenější dají přednost bezpečnější chůzi doleva po žluté TZ Česká Ždánidla. Odvážnější (nebo ti bez informace o stavu cesty) jdou přímo vpřed po červené úzké a kamenito-balvanité stezce mezi stromy velmi prudce dolů. Nedoporučuje se absolventům a majitelům jakýchkoli náhradních kloubů dolních končetin! Příkrý sestup brzdíme u Prášilského potoka, ne v něm, uhneme podél jeho toku doleva na rozcestí Frantův most. Nyní už jen promenádní pěší procházka podél živé vody z jedné strany a lesních strání ze strany druhé přes bývalou část Dolní Ždánidla a blížíme se do obce Prášily. Obec bohatá na poskytované zážitky příchozím pěším, cyklistům i motoristům: výtečné občerstvení v hostincích, známá cukrárna Pampeliška pro doplnění hladiny cukru, pro potěchu oka se tu nachází soukromá botanická zahrada se vstupem zdarma i s výběhem bizonů. Bohatý výběr prospektů a zasvěcených rad a doporučení se nám dostane v místním skvěle vybaveném Infocentru.
Pochodíme po obci za podívanou na opravený hřbitov, znovu obnovené základy bývalého kostela sv. Prokopa, postupně restaurovaný zámeček, zaniklý pivovar, koňské stáje se připomenou odérem a řehtáním jejich vznešených obyvatel. Bohužel, protější stodola – Muzeum železné opony je pro neshody mezi obyvateli pro návštěvníky k velké škodě uzavřeno. Pokud máme ještě trochu síly v nohách, můžeme před odjezdem našeho autobusu na ubytování dojít po silnici pár set metrů k archeoparku Prášily a zpět na parkoviště. V nohách po nejdelší trase se nám nasčítá 15km pěších, 367 m výškových nahoru a 384m dolů, k tomu pochůzka po obci a něco máme km navíc. Kratší trasa dává 13 km pěších, 383 m výškových nahoru a 400 m dolů.
Autor: Drahuše Ouzká 2016
