Historický vánoční trh oživí pevnost Königstein
Uprostřed Labských pískovců, kousek od českých hranic, stojí na stolové hoře Königstein, jedna z největších horských pevností v Evropě. Byla vystavěna již ve 12. století a její rozloha je 10 hektarů. V dnešní době slouží jako oblíbené výletní místo a v době předvánoční láká návštěvníky na jedny z nejkrásnějších adventních trhů.
Na trhu může každý nalézt více jak 70 stánků nabízejících nejrůznější zajímavé zboží. Návštěvník tak zde nakoupí ručně vyráběné výrobky starých řemesel. Kotlíkový guláš z divočiny podávaný s rozmarýnovým chlebem, rybí filet v housce či i zdejší wurst, neboli klobása přímo z udírny každého zláká už svou vůní. Nechybí vánoční cukroví a samozřejmě teplý punč nebo svařák. Stánkaři jsou oblečeni do dobových kostýmů.
O pobavení se postarají kejklíři, žongléři, baviči a muzikanti s historickou vánoční hudbou. Pro kulturní akce zde stojí malé i velké vánoční jeviště. V jesličkách se nachází živá zvířata. Pro děti je připravena dětská výtvarná dílna, kde si mohou vyrobit vánoční dárky a také se mohou povozit na dřevěném kolotoči na ruční pohon. O nedělích chodívá po trzích Mikuláš s pytlem plným dárků. Jako na každém jiném trhu v okolí zde nesmí chybět Krušnohorská vánoční pyramida. Ta místní má 3 metry a po celém trhu ji doplňuje 400 ozdobených vánočních stromečků se světelnými řetězy, kterých je přes 1 600. Pro zahřátí zde je Ruská baňa.
Lákadlem jsou i trhy přímo v historických kasematech. Zde jsou stěny osvětleny 174 legendárními adventními hvězdami vyrobenými v proslulé manufaktuře ve městečku Herrnhut, známém česky jako Ochranov. Jedna ochranovská hvězda visí i přímo z hradeb nad Labe. Ta má průměr 2,5 metru a spolu s dalšími 7 exempláři patří mezi největší hvězdy svého druhu na světě.
O pevnosti
Pevnost, která je otevřena veřejnosti od roku 1955, stojí ve výšce 240 metrů nad řekou Labe. Celá je obklopena 1800 metrů dlouhými hradbami, které místy dosahují výšky 42 metrů. Součástí pevnosti je i studna, která je nejhlubší v Sasku a druhá nejhlubší v Evropě. Je hluboká 152,5 metru a předčí ji jen ta na zámku ve Zbirohu, která dosahuje hloubky 163 metrů.
S výstavbou pevnosti se začalo ve 12. století. Z té doby se dochovala hradní kaple. Ve středověku hrad zprvu náležel k Českému království a pod jeho kontrolou byla spolu s hradem Donín tzv. severní obchodní cesta. Roku 1408 byl však hrad dobyt a dostal se do majetku starého saského šlechtického rodu Wettinů. Oproti ostatním saským pevnostem byl Königstein však užíván vévody a kurfiřty jako vojenské sídlo. Jeden čas byl na hradě Königsteinu Klášter chvály Mariina zázraku, obývaný mnichy celestinského řádu. K rozsáhlému rozvoji došlo v 16. a 17. století, kdy se pevnost stala nejsilnější v Sasku. V tomto období vznikly stavby, jako jsou Vstupní budova s branou, Střelecký obranný objekt, Stará kasárna, Friedrichsburg a Stará zbrojnice, dělostřelecké baterie a byla rozšířena Stará kasárna. Nalézal se zde i obrovský Královský vinný sud s obsahem 249 838 litrů, který byl naplněn jen jednou. Po roce 1871 byla pevnost zahrnuta do obranného systému Německé říše. Z tohoto období pochází současný vzhled a obsah stavby.
Pevnost nebývala zapojována do významných bitev, ale od 16. století byla obávaným státním vězením. Bylo zde uvězněno mnoho významných politiků včetně saského ministra vlády a starosty Lipska, vojenských generálů, vědců včetně spoluobjevitele porcelánu nebo umělců. V dobách Prusko-francouzské války nebo obou světových válek byla pevnost využívána jako tábor pro válečné zajatce. Po druhé světové válce využívala pevnost jako lazaret Rudá armáda a do jejího zpřístupnění sloužila jako ústav pro převýchovu mládeže, která nenaplňovala představy socialistické společnosti.
