Putování Dunajskou stezkou
Vážení turističtí přátelé a kamarádi,
dovolte abychom se s Vámi podělili o zážitky z cykloturistického putování Dunajskou stezkou, které začátkem května pořádala CK Hoška-tour.
Doprava do Pasova byla zajištěna zájezdovým busem s vlekem na kola, cestou se sešla rozmanitá sestava účastníků v zajímavém věkovém rozpětí 9 – 77 let a bohatá byla škála kol od silničních přes treky až po horáky. Fundovaný průvodce Standa nám před každou etapou při tzv. brífinku sdělil základní informace o trase, významných pozoruhodnostech a hlavně o místech a časech setkání s autobusem a možnosti zkrácení trasy.
Další pro nás podivnou zajímavostí bylo, že nikdo z účastníků mimo nás nebyl členem KČT a to nabídka CK poskytuje slevu na Eurobeds pro všechny členy (a zvýšenou pro členy naší Oblasti). Katalog je distribuován do všech Odborů Oblasti. Při různých příležitostech slýcháme stesky na nevýhodnost Eurobedsu, ale pravdou je, že vše záleží na aktivitě členů. Naší účastí na této akci máme prakticky předplaceny příspěvky na slušný čas dopředu.
Nyní zpět do Pasova, který po proměnlivém počasí cestou nás uvítal horkým slunečným odpolednem. Po krátké prohlídce centra a sejmutí kol z vleku nás čekal oficiální start na soutoku Dunaje a Innu a první etapa po levém německém břehu Dunaje do Jochensteinu, kde jsme opustili levý německý břeh a přes vodní elektrárenské dílo se zdymadly se přepravili na pravý rakouský břeh a pokračovali do Schlőgenu (zde čekal bus) a dále krásným meandrem Dunaje do místa prvního noclehu v Aschachu.
Následný opět slunečný den nás dovedl hned k zámku rodu Harrachů u Aschachu a kolem cisterciáckého kláštera ve Wilheringu po pravém břehu do Lince. Po změně břehu a průjezdu rekreačním parkem plným aktivních lineckých občanů nás čekal Abwinden s dalším místem ubytování. Bylo ještě časně, tak v nabídce byla menší smyčka do Mauthausenu (býv. Koncentrační tábor) nebo delší s dvojím překonáním řeky, návštěvou historického města Enns a návratem zpět též přes Mauthausen – malebné historické městečko s pohnutou fašistickou minulostí. Také třetí den začal sluncem s postupnou oblačností až k večernímu dešti, který zastihl loudy. Trasa dne vedla po levém břehu do historického městečka Grein. Zde jsme oproti plánu využili přívozu a po pravém břehu navštívili historické město Ybbs, cestou obdivovali na protějším břehu barokní baziliku Maria Taferl, dále do Melku s benediktýnským klášterem (památka UNESCO) na skále nad Dunajem a naším dalším noclehem. Přes noc se vypršelo ale zůstalo zataženo. Po poněkud složitějším výjezdu z Melku jsme se opět dostali na levý břeh a vjeli do malebného údolí Wachau. V okolí obce Willendorf začal vydatný déšť a ten nás doprovodil k místu nálezu „Willendorfské Venuše“ 22000 let staré příbuzné naší Věstonické – malé muzeum a socha v životní velikosti. Dále se podél cesty střídali meruňkové sady a vinice. Přes moc hezká městečka Spitz, Weissenkirchen a Dűrnstein projeli Kremsem a před Tullnem přes elektrárnu opět zdolali řeku na pravý břeh a u další tentokráte plynové elektrárny navštívili restauraci k nutnému částečnému osušení neboť již bylo jedno, zda jedeme v pláštěnce nebo bez ní. Zde jsme zažili hned několik zajímavých setkání – mimo našich kolegů z výpravy se zde zastavil český jezdec na koloběžce vracející se tímto netradičním způsobem ze služební cesty v Salzburku do Brna, dále nás oslovil rakouský student university učící se češtině. Déšť neustával muselo tedy následovat pokračování cesty přes Tulln (zde byla bohužel vynechána v zahradách stezka v korunách stromů) do dalšího ubytování v hotýlku v Langenlebarnu – teplá sprcha neměla chybu a večerní posezení také ne.
Ráno nás již čekal poslední den putování, naštěstí již podstatně sušší a dovedl nás na předměstí Vídně k baroknímu klášteru Klosterneuburg. Autobus nás zde již očekával, odjezd domů byl však určen až na odpolední hodiny a tak jsme čas využili k návštěvě centra Vídně. Někteří kolegové využili možnosti cestovat vlakem, většina zůstala věrná svým kolům a vydala se po ose. Určité obavy z velkoměsta se rozplynuly po zjištění, že na cyklisty je zde dobře pamatováno a celý střed města je dobře sjízdný pro fiakry a cyklisty. Po obhlídce památných budov, Štěpánského dómu a nezbytné ochutnávce vídeňských dobrot nás čekal návrat do Klosterneuburgu k autobusu, naložení kol a návrat do podstatně chladnějších domovských krajin.
Lze konstatovat, že cyklotrasu lze absolvovat převážně po obou březích Dunaje a povrch cesty by mohly závidět mnohé naše silnice 1.třídy. Síť ubytovacích i občerstvovacích možností je opravdu bohatá. Akce se velmi vydařila jak výborným zabezpečením ze strany CK Hoška, tak i dobrou sešlostí účastníků.
Ještě jednou díky a příště znovu !!!
