Kruhový viadukt v Brusiu patří k nejvýraznějším technickým památkám švýcarských Alp a zároveň k ikonám železniční trati Bernina. Tato kamenná stavba z roku 1908 byla navržena tak, aby vlak elegantně překonal prudké převýšení bez použití ozubnice – souprava zde opisuje téměř dokonalý kruh o průměru přibližně 70 metrů a během jediného oblouku se výškově posune o zhruba 7 metrů. Viadukt je součástí slavné Berninské dráhy, která je od roku 2008 zapsána na seznamu UNESCO, a dodnes slouží běžnému provozu vlaků Rhétské dráhy. Kombinace funkčnosti, precizního inženýrství a malebné krajiny kantonu Graubünden činí z tohoto místa nejen technický unikát, ale i vyhledávaný fotografický motiv.
Historie
Brusio Viaduct vznikl v letech 1907–1908 jako součást výstavby Berninské dráhy, která měla propojit horní Engadin s italským údolím Valtellina. Trať mezi St. Moritz a Tirano byla technicky mimořádně náročná – překonává horská sedla, ledovcové oblasti i prudká údolí. V okolí obce Brusio však projektanti čelili specifickému problému: na velmi krátkém úseku bylo nutné vyrovnat výrazné převýšení bez použití ozubnicového systému. Inženýři Rhétská dráha proto zvolili řešení v podobě otevřené kamenné spirály, která umožnila bezpečné snížení sklonu tratě.
Brusio – legendární kruhový viadukt ve Švýcarsku
Od svého otevření v roce 1910 (celá trať byla uvedena do provozu postupně) slouží viadukt nepřetržitě běžnému železničnímu provozu. Stavba se stala nejen funkční součástí infrastruktury, ale i symbolem technického mistrovství počátku 20. století. Společně s celou Berninskou tratí byla v roce 2008 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO jako výjimečný příklad harmonického spojení techniky a horské krajiny.
Vlastnosti viaduktu
Viadukt má délku přibližně 142 metrů a tvoří téměř dokonalý kruh o průměru zhruba 70 metrů. Devět kamenných oblouků nese jednokolejnou trať o rozchodu 1 000 mm, typickém pro síť Rhétské dráhy. Maximální sklon tratě v tomto úseku dosahuje přibližně 7 %, což je hranice umožňující provoz bez ozubnice. Během průjezdu celým obloukem vlak překoná výškový rozdíl přibližně 7 metrů.
U kruhového viaduktu v Brusiu ve Švýcarsku
Konstrukce je postavena z místního kamene a působí mimořádně kompaktně i po více než sto letech provozu. Otevřená spirála bez tunelu umožňuje plný výhled na projíždějící soupravu, což z viaduktu činí nejen technický prvek, ale i výrazný vizuální motiv v krajině kantonu Graubünden. Díky preciznímu provedení a pravidelné údržbě zůstává stavba plně funkční a dodnes slouží pravidelným osobním i turistickým vlakům.
Jak ho navštívit a vychutnat si ho
Viadukt Brusio je dnes nedílnou součástí trasy, po níž projíždí slavný panoramatický vlak Bernina Express. Ten spojuje Chur či Svatý Mořic s italským městem Tirano a během cesty překonává i horské sedlo Bernina Pass ve výšce 2 253 metrů. Kromě Bernina Expressu tudy projíždějí také další regionální spoje Rhétské dráhy, které zajišťují každodenní dopravní spojení mezi Engadinem a Itálií. Nicméně i tyto regionální expresy nabízí ty stejné úchvatné výhledy na okolní hory z jedné z nejatraktivnějších železničních cest v Evropě.
Přejezd vlakem Bernina Express přes kruhový viadukt u Brusia
Viadukt si však lze vychutnat nejen z okna vlaku. K mostu vede krátká pěší cesta a návštěvníci mohou sledovat projíždějící soupravy přímo z blízkosti oblouků, či stát přímo uprostřed nechat si projíždějícím vlakem zamotat hlavu. Fotografové zde často čekají na okamžik, kdy se červená souprava stočí do téměř dokonalého kruhu. Oblast Engadinu a okolí Svatého Mořice je navíc možné poznat pohodlně a bez starostí v rámci tematicky laděného zájezdu za vlaky i horami okolo Svatého Mořice, který propojuje železniční zážitky s panoramaty alpských vrcholů i návštěvou ikonických míst Rhétské dráhy.