Budínský hrad: sídlo maďarských králů nad Budapeští
Na hradním návrší Várhegy stojí komplex paláců Budínského hradu. Dnes jedna z největších a nejhrdějších rezidencí panovníků hledí přes mohutný tok řeky Dunaj na bohatou zástavbu Budapešti a sama stojí jako symbol maďarského velikášství. I když se návrší stalo sídlem uherských panovníků už ve 13. století, ve své historii se hrad dostal až na úplné dno, kdy nestál kámen na kameni. Avšak těsně před koncem monarchie byl dokončen velkolepý hradní komplex, který předčil mnohá evropská sídla panovníků.
Budínský hrad v Budapešti (Maďarsko)
Budínský hrad, neboli Budai Vár, se zde začal rodit v polovině 13. století. Tehdy totiž uherský král Béla IV. přestěhoval sídlo z Visegradu do Budína. Král Zikmund Lucemburský zde nechal postavit jeden z největších gotických komplexů v Evropě. Mezi významné obyvatele hradu patřil populární král Matyáš Korvín i rod Jagellonců. V 16. století však sláva hradu utrpěla. Roku 1526 ovládli Maďarsko Turci, kteří však používali hrad maximálně jako kasárna, zbrojnice či stáje. Vládnoucí Jagellonci se přestěhovali do Bratislavy, tehdy ještě Prešpurku.
Budínský hrad – Budapešť (Maďarsko)
V důsledku následných vojenských událostí mnoho budov vyhořelo nebo se zřítilo. Není tak ani divu, že se maďarský král Karel III. po opětovném získání Maďarska rozhodl zbylé ruiny hradního komplexu nechat zbourat úplně. Naopak nechal na stejném místě roku 1715 postavit zbrusu nový barokní zámek. V něm byl roku 1867 korunován maďarským králem František Josef I., a tak se hrad stal symbolem rakousko-uherského vyrovnání.
Budínský hrad sídlo nad Budapeští (Maďarsko)
Nicméně současných a ještě monumentálnějších rozměrů dosáhl Budínský hrad na přelomu 19. a 20. století. V roce 1875 totiž byla zahájena výstavba nového sídla. To se mělo nejen vyrovnat důležitým evropským centrům moci, dokonce je i předčít. I samotné hradní návrší se nevyhnulo stavebnímu ruchu a terén musel být přizpůsoben novým palácům. Stavba byla dokončena roku 1912 a stala se snad nejvýznamnější stavbu oné doby.
Budínský hrad – noční Budapešť (Maďarsko)
Současná podoba nedosahuje takových rozměrů. Na konci druhé světové války se bombardování nevyhnulo ani Budapešti a i samotný hrad velmi utrpěl. Následná oprava byla nejen necitlivá, ale ani hradní komplex nebyl obnoven do plných rozměrů. Nebyly peníze a ani ideologicky se to do oné doby moc nehodilo. Posledním významným milníkem hradu byl rok 1987, kdy byl zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Budínský hrad socha Evžena Savojského (Maďarsko)
Budínský hrad dnes patří mezi symboly Maďarska. V současné době tento hradní komplex slouží jako muzeum a galerie. Mezi instituce působící na hradě patří Maďarská národní galerie, Historické muzeum Budapešti či Národní knihovna. Kolem hradních komplexů se nachází mnoho teras s výhledy na zbylou část Budína i Pešť.
Budínský hrad a Řetězový most (Maďarsko)
Z náměstí Clark Adám tér, které je u konce Řetězového mostu, je možné na Hradní vrch vyjet lanovou dráhou. Historické kabinky na lanovce ujedou vzdálenost 95 metrů. I když vyjet na hrad po této železnici může být celkem stylové a pohodlné, bývá tam někdy pěkná fronta. Proto je snad lepší si užít vycházku přes upravený park s terasami.
Budínský hrad – lanovka (Maďarsko)
Skrze stromy budete mít cestou zajímavé průhledy na Řetězový most i části Peště. Cestou pravděpodobně potkáte i stánky s budapešťským sýrovým preclíkem (Perec). Z hradu můžete také vyrazit na oblíbenou Rybářskou baštu a k Matyášovu chrámu. Zajímavá může být i samotná procházka po návrší, která byla dřív exkluzivní čtvrtí jen pro prominentní občany Budapešti.
Budínský hrad výhled na Budapešť (Maďarsko)
