Chiva (Khiva) patří k těm místům, která si člověk dlouho představuje jen podle fotografií – hliněné hradby, tyrkysové kupole, štíhlé minarety a spletité uličky, kde se zastavil čas. Ve skutečnosti však působí ještě silněji. Historické jádro města je uzavřeno mohutnými zdmi a působí jako samostatný svět uprostřed pouštní krajiny západního Uzbekistánu. Není náhodou, že bývá označována za nejzachovalejší město Hedvábné stezky ve Střední Asii.
Dnešní Chiva je živým muzeem pod širým nebem, ale zároveň fungujícím městem, kde se mezi památkami pohybují místní obyvatelé, prodavači, studenti i návštěvníci z celého světa. Její historické centrum Ičan-kala je zapsáno na seznamu UNESCO a představuje unikátní soubor více než padesáti historických staveb a stovek tradičních domů. Pro cestovatele, kteří hledají autentickou atmosféru orientálního města, je Chiva jedním z vrcholů každého poznávacího zájezdu do Uzbekistánu.
Obecně o městě
Chiva leží v oblasti Chorézmu na západě země, přibližně 30 kilometrů od hranic s Turkmenistánem. Město má dnes okolo 95 000 obyvatel a je významným centrem regionu, přesto si zachovává komornější atmosféru než například Buchara nebo Samarkand. Klima je zde výrazně kontinentální – léta jsou velmi horká, s teplotami běžně přesahujícími 35 °C, zatímco zimy mohou být překvapivě chladné.
Největším pokladem Chivy je historická část Ičan-kala, obehnaná přibližně 2,2 kilometru dlouhými hliněnými hradbami o výšce až 10 metrů. Do města se vstupuje jednou ze čtyř hlavních bran a už první kroky mezi úzkými uličkami dávají tušit, že zde architektura nebyla jen otázkou estetiky, ale i obrany, víry a moci. Vnější město, zvané Dišan-kala, se rozrůstalo především v 19. století a dnes tvoří modernější část s trhy, školami a správními budovami.
Chiva je zároveň symbolem tradiční chorézmské architektury – kombinace nepálených cihel, dřeva a barevných glazovaných kachlů vytváří osobitou estetiku. Tyrkysové a modré odstíny výzdoby kontrastují s pískovou barvou zdí a dávají městu nezaměnitelný charakter. Právě tato barevnost a kompaktnost historického jádra činí z Chivy jedno z nejfotogeničtějších měst celé Střední Asie.
Historie Chivy
Podle legend byla Chiva založena kolem studny, kterou měl vyhloubit Šem, syn biblického Noema. Historické prameny však sahají do prvního tisíciletí před naším letopočtem, kdy zde existovala osada na území starověkého Chorézmu. Díky poloze na obchodních trasách spojujících Persii, Rusko a Čínu se Chiva postupně stala významným centrem obchodu.
Od 16. století byla hlavním městem Chánátu Chiva, jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů regionu. Vládci – cháni – zde budovali mešity, medresy, paláce a pevnosti, které měly demonstrovat jejich moc i zbožnost. Město však mělo i temnější stránku: v 17. až 19. století bylo známé jako centrum obchodu s otroky, kam byli přiváděni zajatci z Persie, Ruska i z kazašských stepí.
V roce 1873 byla Chiva dobyta ruskými vojsky generála Kaufmana a postupně začleněna do sféry vlivu Ruského impéria. Po bolševické revoluci vznikla krátkodobá Chorézmská lidová republika, která byla roku 1924 začleněna do Uzbekistánské SSR. Sovětské období znamenalo modernizaci, ale zároveň určité zpomalení tradičního života města. Paradoxně právě izolace regionu pomohla uchovat historické centrum téměř v původní podobě.
Nejvýznamnější památky Chivy
Historické jádro Chivy je mimořádně kompaktní, a přesto překvapivě rozmanité. Na relativně malé ploše několika set metrů se soustřeďuje několik desítek staveb, které dokumentují vývoj města od středověku až do počátku 20. století. Mešity, medresy, minarety i paláce zde nestojí izolovaně, ale vytvářejí promyšlený urbanistický celek, kde každá budova plnila konkrétní náboženskou, vzdělávací nebo reprezentativní funkci. Pro návštěvníka to znamená jedinečnou možnost poznat architekturu islámského světa v její regionální podobě – s důrazem na detail, ornament a práci s prostorem. Následující výběr představuje nejvýznamnější památky, které by při návštěvě Chivy neměly uniknout pozornosti.
Ičan-kala – srdce města
Ičan-kala (Itchan Kala) je opevněné historické jádro, které působí jako samostatné město ve městě. Hradby z nepálených cihel, místy vysoké až deset metrů, obepínají plochu o rozloze přibližně 26 hektarů a jsou zesíleny věžemi i baštami. Do vnitřního města vedou čtyři hlavní brány orientované podle světových stran, které měly v minulosti obranný i obchodní význam. Dnes je možné vystoupat na vybrané části hradeb a obdivovat panorama minaretů, kupolí a zdobených portálů, jež vytvářejí typickou siluetu Chivy.
Uvnitř hradeb se soustřeďuje většina nejvýznamnějších památek – mešity, medresy, paláce i bývalé karavanseráje. Úzké a klikaté ulice měly nejen obrannou funkci, ale zároveň chránily obyvatele před letním horkem tím, že poskytovaly stín a zpomalovaly proudění rozpáleného vzduchu. Ičan-kala byla roku 1990 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a dodnes představuje mimořádně zachovaný urbanistický celek, kde lze na malém prostoru sledovat několik století architektonického vývoje města.
Minaret Kalta Minor
Minaret Kalta Minor je jedním z nejvýraznějších symbolů Chivy. Jeho široké tělo, zdobené modrými a tyrkysovými dlaždicemi, působí nezvykle – minaret totiž nebyl nikdy dokončen. Stavbu zahájil v polovině 19. století chán Muhammad Amin, který si přál postavit nejvyšší minaret ve Střední Asii. Po jeho smrti však práce ustaly a věž zůstala vysoká přibližně 29 metrů. Právě nedokončenost dává Kalta Minor jeho osobitost. Široký, téměř válcovitý tvar kontrastuje s obvyklou štíhlostí islámských minaretů a působí monumentálně i při relativně malé výšce.
Minaret se nachází se přímo u medresy Muhammad Amin Chána, která patří k největším medresám ve Střední Asii. Byla vystavěna v letech 1851–1854 z iniciativy chána Muhammada Amina a původně mohla pojmout až 250 studentů. Rozsáhlý dvoupatrový komplex obklopuje pravidelné nádvoří a jeho fasáda je zdobena typickými modro-bílými glazovanými dlaždicemi s geometrickými a kaligrafickými motivy. Studenti zde studovali teologii, právo i další náboženské disciplíny, přičemž jednotlivé místnosti sloužily nejen k výuce, ale i k ubytování. Medresa představovala významné vzdělávací centrum Chivy a zároveň symbol moci vládce, který jejím prostřednictvím demonstroval svou podporu islámskému vzdělání i architektonické reprezentaci města.
Za zmínku stojí také skutečnost, že přilehlá medresa Muhammad Amin Chána dnes ukrývá jeden z nejzajímavějších hotelů ve městě – Orient Star Khiva. Tento historický hotel vznikl citlivou přestavbou části medresy a umožňuje hostům přenocovat přímo v autentickém prostředí bývalé islámské školy z poloviny 19. století. Pokoje jsou umístěny v původních studentských komnatách kolem nádvoří a zachovávají tradiční architektonické prvky, přičemž nabízejí základní moderní komfort. Ubytování zde není jen praktickou volbou, ale i zážitkem – možnost strávit noc v prostorách, kde se kdysi vyučovala teologie a právo.
Mešita Džuma
Mešita Džuma, tedy páteční mešita, patří k nejpozoruhodnějším stavbám v celé Chivě a výrazně se odlišuje od klasické podoby islámských svatostánků, jak je známe například ze Samarkandu či Buchary. Nenajdeme zde monumentální vstupní portál ani vysokou kupoli dominující panoramatu města. Stavba působí zvenčí poměrně nenápadně a její skutečné kouzlo se skrývá až uvnitř. Právě tato zdrženlivost a architektonická střídmost jí dodávají mimořádný charakter.
Interiér tvoří prostor podepřený 213 dřevěnými sloupy, které vytvářejí dojem nekonečného lesa. Sloupy jsou rozmístěny v pravidelném rastru a některé z nich pocházejí již z 10. století, což z mešity činí jednu z nejstarších dochovaných staveb ve městě. Každý sloup je originálem – liší se tvarem, výškou i ornamentální výzdobou. Řezby zahrnují geometrické vzory, stylizované rostlinné motivy i kaligrafické prvky, které odrážejí vývoj uměleckých stylů v průběhu staletí. Část sloupů byla v průběhu času nahrazena novějšími, ale vždy v duchu tradičního řemesla.
Zvláštní atmosféru prostoru dotváří světlo, které proniká stropními otvory a vytváří jemnou hru paprsků a stínů. Interiér tak působí téměř meditativně – ticho, tlumené světlo a rytmus dřevěných podpěr navozují pocit klidu a soustředění. Mešita je dodnes funkční a slouží věřícím zejména při pátečních modlitbách. Návštěvníci jsou vítáni, měli by však respektovat místní pravidla, zejména vhodné oblečení a ohleduplné chování vůči probíhajícím náboženským úkonům.
Palác Taš-Chauli
Palác Taš-Chauli (Tash Khauli) byl postaven v první polovině 19. století jako rezidence chána Allakuliho, který vládl v letech 1825–1842 a výrazně přispěl k přestavbě Chivy. Název znamená „Kamenný dvůr“, což mělo zdůraznit reprezentativní a pevný charakter nové panovnické rezidence. Komplex tvoří několik oddělených nádvoří – část určená pro oficiální audienční účely, soukromé prostory vládce i rozsáhlý harém. Výzdoba je mimořádně bohatá: stěny pokrývají modrobílé a tyrkysové glazované kachle s jemnými ornamenty, dřevěné stropy jsou malované v tradičních barvách a sloupy zdobí detailní řezby s rostlinnými a geometrickými motivy.
Harémová část paláce patří k nejzajímavějším prostorám celého komplexu a umožňuje nahlédnout do každodenního života dvora. Jednotlivé místnosti jsou uspořádány kolem klidného vnitřního nádvoří a kombinují reprezentativní výzdobu s intimnějším měřítkem. Architektura zde citlivě pracuje se světlem, stínem i prouděním vzduchu, aby poskytovala příjemné klima během horkých letních měsíců. Taš-Chauli dnes slouží jako muzeum a nabízí detailní pohled do života chánů 19. století – od politických jednání až po soukromé zázemí panovnické rodiny, které odráželo moc, bohatství i společenskou hierarchii tehdejší Chivy.
Medresa Allakuli Khan
Allakuli Khan Madrassah byla postavena v letech 1834–1835 z iniciativy chána Allakuliho jako součást širší přestavby východní části Ičan-kaly. Nachází se nedaleko východní brány Palvan Darvoza a tvořila důležitý článek městské infrastruktury – v jejím bezprostředním okolí vznikl také krytý bazar (tim) a karavanseráj, které podporovaly obchodní ruch v této části města. Medresa tak nebyla jen náboženskou školou, ale i součástí promyšleného urbanistického a ekonomického konceptu.
Stavba má typickou dispozici s centrálním nádvořím obklopeným dvoupatrovými arkádami a řadou studentských komor. Hlavní vstupní portál zdobí glazované kachle s jemnou ornamentikou a kaligrafickými nápisy, které odrážejí estetiku chorézmské architektury 19. století. Medresa sloužila jako vzdělávací instituce zaměřená na výuku teologie, práva a islámských věd a patřila k významným centrům duchovního života Chivy. Dnes je přístupná návštěvníkům a představuje cenný doklad období, kdy Allakuli Chán systematicky posiloval nejen politickou moc, ale i náboženské a vzdělanostní zázemí svého státu.
Medresa Kutlug Murad Inaq
Kutlug Murad Inaq Madrassah patří k nejstarším dochovaným medresám v Ičan-kale a byla vystavěna v letech 1804–1812. Její zakladatel, Kutlug Murad Inaq, byl významným státníkem a regentem chánátu, který sehrál klíčovou roli v politickém životě Chivy na přelomu 18. a 19. století. Stavba vznikla ještě před rozsáhlými projekty Allakuliho chána a představuje důležitý mezník ve vývoji místní architektury.
Medresa má tradiční dispozici s centrálním nádvořím obklopeným řadou studentských komor a vyučovacích prostor. Hlavní portál je zdoben glazovanými dlaždicemi v modrých a bílých odstínech, přičemž ornamentika je spíše střídmá než okázalá. Zajímavostí je, že pod budovou se nachází hrobka samotného zakladatele, což nebylo u všech medres běžné. Kutlug Murad Inaq Madrassah tak spojuje vzdělávací funkci s památkou na jednoho z významných představitelů chánátu a dnes patří k důležitým zastavením při procházce historickým jádrem Chivy.
Medresa Islam Chodža a minaret
Nejvyšším minaretem v Chivě je minaret u medresy Islam Chodža, vysoký přibližně 45 metrů. Byl postaven v letech 1908–1910 z iniciativy velkovezíra Islam Chodži, významné postavy závěrečného období chánátu, a představuje jednu z posledních velkých staveb před příchodem sovětské éry. Štíhlá věž se směrem vzhůru elegantně zužuje a je zdobena horizontálními pásy glazovaných kachlů v modrých, tyrkysových a bílých tónech. Díky své výšce sloužila nejen náboženským účelům, ale také jako symbol modernizačních ambicí tehdejší elity. Z vrcholu minaretu se otevírá panoramatický výhled na celé historické město, spletité uličky Ičan-kaly i okolní pouštní krajinu, což z něj činí jedno z nejvyhledávanějších vyhlídkových míst v Chivě.
Samotná medresa byla koncipována jako pokroková vzdělávací instituce své doby a symbolizovala snahu o reformy a otevřenější přístup ke vzdělání v závěru existence chánátu. Islam Chodža usiloval o modernizaci společnosti, což se odrazilo i v architektonickém pojetí stavby – tradiční dispozice s centrálním nádvořím a studentskými komorami je zde doplněna prvky inspirovanými novějšími stavebními trendy. Kombinace klasické chorézmské ornamentiky s umírněnější výzdobou a důrazem na funkčnost dává této památce specifický charakter a činí z ní symbol přechodového období mezi tradičním světem chánátu a nastupující modernitou.
Jak se do Chivy dostat
Nejbližším větším městem je Urgenč, vzdálený zhruba 30 kilometrů. Do Urgenče lze přiletět vnitrostátním letem z Taškentu, případně využít noční vlakové spojení. Z Urgenče pokračují do Chivy taxi nebo sdílené minibusy, cesta trvá přibližně 40 minut. Pro cestovatele ze střední Evropy je nejčastější variantou letecké spojení do Taškentu a následný přesun vlakem či letadlem do regionu Chorézmu. Alternativou může být kombinace více měst – Samarkand, Buchara a Chiva – v rámci uceleného itineráře.
Právě zde se nabízí výhoda organizovaných programů. Poznávací zájezd do Uzbekistánu umožní efektivně propojit hlavní historická města a zároveň zajistit dopravu, ubytování i vstupy do památek. Zájezdy do Uzbekistánu s českým průvodcem přinášejí hlubší kontext a výklad v rodném jazyce, zatímco místní průvodci doplňují detailní znalosti regionu, tradic a každodenního života. Kombinace obou přístupů bývá pro mnoho cestovatelů ideální.
Závěr
Chiva je městem, které nepůsobí monumentálně svou velikostí, ale silou atmosféry. Opevněné historické jádro, bohatá výzdoba staveb a kompaktní urbanistický celek vytvářejí jedinečné prostředí, kde lze na relativně malé ploše poznat několik století středoasijské historie. Každý minaret, každé nádvoří i každý vyřezávaný sloup vypráví příběh o obchodních karavanách, chánské moci i náboženské tradici.
Pro cestovatele, kteří chtějí poznat autentickou tvář Hedvábné stezky, představuje Chiva jeden z vrcholů cesty. Ať už se rozhodnete vypravit individuálně, nebo v rámci organizovaného programu, město za hradbami pouště zůstane v paměti dlouho po návratu domů.














