Furka Pass: Legendární alpské sedlo v srdci Švýcarska

Průsmyk Furka Pass patří k nejznámějším vysokohorským silnicím ve Švýcarsku. Silnice vede až do nadmořské výšky takřka dvou a půl tisíce metrů a spojuje kantony Uri a Valais, respektive údolí řek Reuss a Rhôny. Silnice, která byla otevřena v roce 1867, je dlouhá přibližně 35 kilometrů a proslula výraznými serpentinami i výhledy na ledovec Rhôny. Díky dramatické horské krajině, prudkým stoupáním a otevřeným panoramatům Alp je Furka Pass vyhledávaným cílem motoristů, cyklistů i milovníků vysokohorské turistiky.

Horská silnice mezi velikány

Silnice přes sedlo Furka Pass dosahuje nadmořské výšky 2 429 metrů a patří k nejvýše položeným alpským průsmykům přístupným běžné silniční dopravě. Přibližně 35 kilometrů dlouhá trasa propojuje obce Realp v kantonu Uri a Gletsch v kantonu Valais. Maximální sklon stoupání se pohybuje okolo 10–11 % a silnice je charakteristická množstvím utažených serpentin, úzkými úseky bez svodidel a prudkými srázy. Kvůli klimatickým podmínkám bývá průsmyk otevřen zpravidla od června do října; mimo tuto dobu je oblast uzavřena sněhem.

Silnice je součástí švýcarské hlavní silnice č. 19 a představuje jednu z ikonických alpských panoramatických tras. Z vrcholových partií se otevírají výhledy na masiv Dammastocku (3 630 m) i na známý ledovec Rhôny, jehož splazy jsou z průsmyku dobře viditelné. Kombinace technicky náročného stoupání a otevřené horské scenérie činí z Furky vyhledávaný cíl nejen pro automobilisty a motocyklisty, ale také pro cyklisty, kteří zde každoročně překonávají převýšení přes 1 500 metrů.

Historie

Průsmyk Furka Pass byl po staletí využíván jako horská stezka spojující oblasti dnešních kantonů Uri a Valais. Jeho význam vzrostl zejména v 18. a 19. století, kdy se z původní obchodní a pastevecké cesty začala stávat regulérní dopravní trasa. Zásadní proměna přišla v letech 1864–1867, kdy byla vybudována moderní silnice umožňující průjezd dostavníků. Tato investice byla součástí širší snahy o zlepšení spojení napříč švýcarskými Alpami v době rozvíjejícího se cestovního ruchu i mezikantonálního obchodu.

Výstavba silnice v nadmořských výškách přes 2 000 metrů představovala na svou dobu technicky náročný projekt. Trasa musela být vedena v prudkých svazích a nestabilním horském terénu, což vyžadovalo budování opěrných zdí, kamenných mostků i ochranných prvků proti sesuvům půdy. V druhé polovině 19. století se okolí průsmyku stalo oblíbeným cílem prvních alpských cestovatelů a vznikla zde i ikonická vyhlídková budova Hotel Belvédère u ledovce Rhôny (postavený v roce 1882), která sloužila jako zastávka na panoramatické trase.

Další významnou etapou byl rok 1926, kdy byla otevřena železniční trať Furka–Oberalp. Ta umožnila celoroční propojení regionu, přičemž část původní horské trasy byla později nahrazena základním tunelem Furka (Furka-Basistunnel), uvedeným do provozu v roce 1982. Tunel výrazně zlepšil zimní dostupnost oblasti, zatímco historická horská trať je dnes provozována jako nostalgická železnice s parními lokomotivami, která připomíná éru průkopnické alpské dopravy.

Silnice z bondovky

Průsmyk Furka Pass se nesmazatelně zapsal do filmové historie díky snímku Goldfinger z roku 1964. Ve třetím bondovském filmu s Seanem Connery v roli agenta 007 se zde odehrává ikonická automobilová honička mezi Bondovým vozem Aston Martin DB5 a vozem padoucha Aurica Goldfingera. Klíčová scéna byla natáčena přímo na serpentinách průsmyku v nadmořské výšce přes 2 400 metrů a využila dramatické horské scenérie jako přirozenou kulisu napětí.

Natáčení ve vysokohorském prostředí nebylo technicky jednoduché – štáb se musel vyrovnat s proměnlivým počasím i omezeným prostorem úzké silnice. Výsledné záběry však patří k nejpůsobivějším momentům celého filmu a výrazně přispěly k popularitě průsmyku mezi motoristy i filmovými fanoušky. Právě díky Goldfingeru se Furka Pass stal symbolem alpské silniční romantiky a dodnes láká návštěvníky, kteří si chtějí projet stejnou trasu jako legendární agent 007.

Co vidět a kde se zastavit

Cesta přes Furka Pass není jen samotným přejezdem z jednoho údolí do druhého, ale i zážitkem, který vybízí k zastavení. Podél silnice se nachází několik oficiálních odpočívadel, menších parkovacích ploch i vyhlídkových míst, odkud se otevírají panoramata na okolní třítisícové vrcholy a ledovec Rhôny. Zastávky jsou strategicky umístěny především u vrcholové partie a v místech s nejvýraznějšími serpentinami, takže si lze horskou scenérii vychutnat bezpečně mimo hlavní jízdní pruh. Krátké pauzy navíc umožní vnímat ticho vysokohorského prostředí, proměnlivost počasí i kontrast mezi skalní krajinou a zbytky ledovce, který dal vzniknout jedné z nejvýznamnějších evropských řek.

Nejvyšší bod sedla

Vrcholový bod Furka Pass leží v nadmořské výšce 2 429 metrů a je jasně označen tabulí u silnice, která patří k nejfotografovanějším místům celého průsmyku. V těchto výškách se krajina mění v otevřené vysokohorské plato s minimem vegetace, kde převládají kamenná pole, suť a horské pastviny. Klima je zde drsné – i během letní sezóny se mohou objevit prudké změny počasí, silný vítr nebo rychlé ochlazení.

Z vrcholu se otevírají široké výhledy na okolní alpské masivy, zejména směrem k údolí Goms a k ledovci Rhôny. Právě kontrast mezi silnicí vinoucí se serpentinami a rozlehlou horskou scenérií dává místu jeho charakteristickou atmosféru. Nejvyšší bod sedla je zároveň přirozeným místem pro krátkou zastávku – návštěvníci zde často pořizují fotografie, odpočívají po náročném výjezdu a vnímají prostor, kde se setkávají dva švýcarské kantony i dvě výrazně odlišná údolí.

Ledová jeskyně a vycházka k ledovci

Jednou z největších atrakcí v oblasti průsmyku je ledovcová jeskyně vyhloubená v ledovci Rhonegletscher. Každoročně je do masy ledu ručně vyřezávána několik desítek metrů dlouhá chodba, která umožňuje návštěvníkům nahlédnout do nitra ledovce. Stěny jeskyně mají typickou sytě modrou barvu a teplota se zde pohybuje jen těsně nad bodem mrazu. Vzhledem k postupujícímu ústupu ledovce se vstup do jeskyně v průběhu let posouvá výše do svahu a její podoba se pravidelně mění.

Od silnice vede k ledovci Rhonegletscher značená pěší trasa, která umožňuje přiblížit se k jeho čelu. Vycházka trvá přibližně 20–30 minut podle zvolené trasy a nabízí pohled na výrazné trhliny v ledu i morénové pole, které dokládá rozsah ledovce v minulosti. Informační panely na místě připomínají, že ještě v 19. století sahal ledovec výrazně níže k silnici a jeho ústup patří k nejlépe zdokumentovaným ve švýcarských Alpách.

Přímo uprostřed jedné ze serpentin stojí historická budova Hotel Belvédère, postavená v roce 1882 jako vyhlídkový hotel pro první generaci alpských turistů. Jeho poloha poskytuje panoramatický výhled na údolí i ledovec Rhôny a stavba se stala jedním ze symbolů průsmyku. Přestože dnes hotel není trvale v provozu, zůstává výraznou architektonickou dominantou a připomínkou éry, kdy se cestování do horského prostředí stávalo součástí evropské společenské kultury.

Jak se sem vypravit

Furka Pass leží ve střední části Švýcarska na hranici kantonů Uri a Valais a spojuje obce Realp a Gletsch. Nejčastější přístup vede autem po hlavní silnici č. 19, která je součástí alpské panoramatické trasy přes průsmyky Grimsel a Susten. Z Curychu trvá cesta přibližně 2,5 hodiny (cca 130 km), z Lucernu zhruba 2 hodiny. Alternativou je železnice – mezi Andermattem a Oberwaldem jezdí vlaky přes základní tunel Furka, zatímco historická horská trať je v letní sezóně provozována jako nostalgická parní železnice.

Průsmyk je přístupný pouze sezónně. Kvůli nadmořské výšce 2 429 metrů bývá silnice otevřena zpravidla od června do října v závislosti na aktuálních sněhových podmínkách. V zimních měsících je komunikace zcela uzavřena a doprava mezi regiony probíhá po železnici právě tunelem Furka. Při plánování cesty je proto vhodné sledovat aktuální informace, protože otevření i uzavření silnice se může každoročně lišit podle průběhu počasí.

Oblast průsmyku bývá součástí programů, které kombinují horské scenérie, technické památky i lehčí turistiku. V rámci poznávacích zájezdů do Švýcarska lze Furku navštívit bez nutnosti řešit individuální dopravu či horské silnice. Oblíbené jsou také zájezdy do Švýcarska s pěší turistikou, během nichž je možné spojit přejezdy průsmyků s vycházkami a túrami v horském prostředí. Pro cestovatele, kteří preferují pohodlí a organizovaný program, jsou vhodné i zájezdy autobusem, jež umožňují poznat švýcarské Alpy systematicky a bez starostí s plánováním horských přejezdů.

Webkamera

Webkameru z horského sedla Furka Pass včetně aktuálního počasí a povětrnostních podmínek si můžete pustit zde.