Marseille: Co vidět v metropoli jihu Francie i na ostrovech

Marseille je druhým největším městem Francie a zároveň nejstarším velkým městem v zemi. Bylo založeno kolem roku 600 př. n. l. řeckými kolonisty z maloasijské Fókaie pod názvem Massalia a po více než 2 600 letech zůstává místem, kde se přirozeně mísí kultury, jazyky i obchodní tradice. Díky své poloze na břehu Středozemního moře bylo vždy branou mezi Evropou, severní Afrikou a Blízkým východem. Dnes má metropolitní oblast přes 1,8 milionu obyvatel a představuje klíčový přístav jižní Francie.

Charakter města formovalo moře. Starý přístav Vieux-Port je srdcem Marseille už od antiky a dodnes zde kotví rybářské lodě i jachty. Nad městem se tyčí bazilika Notre-Dame de la Garde, která slouží jako orientační bod pro námořníky i symbol místní identity. Marseille je zároveň městem kontrastů – vedle historických čtvrtí s úzkými uličkami tu stojí moderní architektura, například projekty vzniklé při příležitosti roku 2013, kdy byla Marseille Evropským hlavním městem kultury.

Atmosféra Marseille je odlišná od jiných francouzských měst. Je živější, syrovější a kosmopolitnější. Více než čtvrtina obyvatel má kořeny mimo Francii, což se odráží v gastronomii, hudbě i každodenním životě. Typickým pokrmem je rybí polévka bouillabaisse, která původně vznikla jako jídlo místních rybářů. Město je zároveň výchozím bodem do národního parku Calanques – dramatických vápencových útesů a tyrkysových zátok, které patří k nejkrásnějším přírodním scenériím Provence.

Historie Marseille

Dějiny Marseille sahají až do roku 600 př. n. l., kdy zde řečtí kolonisté z maloasijské Fókaie založili obchodní osadu Massalia. Podle legendy vzniklo město po sňatku řeckého námořníka Prota s místní keltskou princeznou Gyptis. Strategická poloha u přirozeného přístavu umožnila rychlý rozvoj obchodu se Středomořím i vnitrozemím Galie. Massalia byla významným centrem šíření řecké kultury, písma a vinařství na území dnešní Francie a udržovala čilé vztahy s dalšími středomořskými městy.

V roce 49 př. n. l. bylo město po obléhání dobyto vojsky Julia Caesara během římské občanské války. Massalia přišla o část své autonomie, ale zůstala důležitým přístavem římské provincie Gallia Narbonensis. V období římské říše se zde rozvíjela infrastruktura, lázně i obchodní sklady. Po pádu Říma město čelilo nájezdům Vizigótů, Franků i Saracénů a jeho význam kolísal, přesto si díky přístavu udrželo kontinuitu osídlení.

Ve středověku se Marseille postupně začlenila do hrabství Provence a ve 13. století získala statut svobodného města. Obchodní styky sahaly do Levanty i severní Afriky. Těžkou ranou byla morová epidemie v letech 1720–1722, známá jako „Velký mor v Marseille“, která si vyžádala přibližně 100 000 obětí v regionu a zásadně zasáhla místní ekonomiku. Přesto se město dokázalo obnovit a během 18. století znovu posílilo svou obchodní roli.

Zásadní proměnu přineslo 19. století a rozmach francouzského koloniálního impéria. Otevření Suezského průplavu v roce 1869 výrazně posílilo námořní dopravu mezi Evropou a Asií a Marseille se stala hlavní branou Francie do severní Afriky a Indočíny. Přístav se rozšiřoval, vznikaly nové doky a průmyslové čtvrti. Ve 20. století město čelilo válečným škodám během druhé světové války i sociálním proměnám spojeným s dekolonizací, kdy do Marseille přicházely desetitisíce repatriantů z Alžírska pod vlajku francie.

Co vidět a zažít v Marseille

Marseille nabízí pestrou kombinaci historie, přístavní atmosféry i středomořské přírody, která se jen málokde ve Francii koncentruje na tak relativně malém prostoru. Město lze objevovat pěšky v úzkých uličkách nejstarší čtvrti, z výšky ikonické baziliky nad přístavem i z paluby lodě směřující na okolní ostrovy. Vedle památek spojených s řeckými počátky a érou Ludvíka XIV. zde návštěvník narazí na moderní architekturu, muzea evropského významu i pevnosti střežící vstup do přístavu.

Historické centrum (Le Panier)

Nejstarší část Marseille se nachází severně od Starého přístavu a nese název Le Panier. Právě zde stála původní řecká osada Massalia a dodnes tu najdeme spleť úzkých uliček, malé náměstí i domy s pastelovými fasádami a okenicemi. Čtvrť působí středomořsky uvolněně, ale zároveň autenticky – bez přehnané stylizace. Mezi významné památky patří barokní komplex Vieille Charité ze 17. století s arkádovým nádvořím, který dnes slouží jako kulturní centrum a muzeum.

Le Panier je ideální pro pomalou procházku bez pevného plánu. V uličkách narazíte na ateliéry, malé galerie i kavárny, kde se mísí místní obyvatelé s návštěvníky. Atmosféra je odlišná od reprezentativních částí města – více komunitní, místy syrová, ale o to živější. Právě zde je nejlépe cítit historická kontinuita města od antiky po současnost.

Vieux-Port (Starý přístav)

Starý přístav, Vieux-Port, je srdcem Marseille už více než 2 600 let. Právě zde kolem roku 600 př. n. l. zakotvily řecké lodě z Fókaie a položily základ města Massalia. Přirozeně chráněná zátoka umožnila rozvoj obchodu i námořní dopravy a po staletí byla centrem hospodářského i společenského života. Dodnes je přístav živým místem, kde kotví rybářské čluny, výletní lodě i soukromé jachty. Každé ráno se zde koná tradiční rybí trh, při němž místní rybáři prodávají čerstvé úlovky přímo z lodí, což patří k autentickým zážitkům návštěvy. Promenádu lemují kavárny a restaurace, odkud lze pozorovat pohyb na hladině i siluety pevností střežících vstup do přístavu.

Moderní podobu prostoru doplnila v roce 2013 zrcadlová konstrukce Ombrière od britského architekta Normana Fostera. Lehký ocelový přístřešek s lesklým podhledem vytváří neobvyklou perspektivu – odráží přístavní ruch i okolní architekturu a stal se oblíbeným místem setkávání. Vieux-Port je zároveň hlavním dopravním uzlem města, odkud vyplouvají lodě na ostrovy Château d’If a Frioul i do národního parku Calanques.

Cathédrale La Major

Cathédrale Sainte-Marie-Majeure, známá jako Cathédrale La Major, patří k nejvýraznějším sakrálním stavbám Francie 19. století a zároveň k největším katedrálám postaveným v této době. Vznikala v letech 1852–1893 podle projektu architekta Léona Vaudoyera na místě starší románské katedrály, jejíž část se dochovala v sousedství. Monumentální stavba kombinuje románské a byzantské prvky a její charakteristická fasáda z bílého a zeleného kamene vytváří pruhovaný efekt, který je nepřehlédnutelný už při pohledu z přístavu. Výstavba probíhala v období výrazného hospodářského rozmachu, kdy se Marseille profilovala jako hlavní námořní brána Francie a chtěla tuto roli vyjádřit i reprezentativní architekturou.

Interiér je bohatě zdobený mozaikami, mramorem a monumentálními sloupy, které podtrhují prostorovou velkorysost chrámu. Hlavní loď dosahuje délky přibližně 142 metrů a kupole se zvedají do výšky téměř 70 metrů, což umocňuje pocit monumentalnosti. Poloha přímo u moře dodává katedrále výjimečnou kulisu – z některých míst je možné vnímat souběžně sakrální prostor i pohled na přístavní ruch. V kombinaci s moderní zástavbou čtvrti La Joliette a nedalekým muzeem Mucem vytváří La Major zajímavý kontrast historické architektury a současného urbanismu, který je pro dnešní Marseille typický.

Fort Saint-Jean

Fort Saint-Jean střeží vstup do Starého přístavu v Marseille již od 17. století. Současná podoba pevnosti vznikla po roce 1660 na příkaz Ludvíka XIV., který chtěl po období nepokojů upevnit svou moc nad městem. Stavba měla nejen obranný význam, ale i silný symbolický rozměr – představovala kontrolu centrální monarchie nad tradičně samostatnou a obchodně orientovanou Marseille. Pevnost však stojí na ještě starších základech; už ve 12. století zde existovala komandérie řádu johanitů a některé části opevnění tak odkazují k mnohem starší historii místa.

Dnes je Fort Saint-Jean plně přístupná veřejnosti a tvoří přirozené propojení mezi historií a současností. Díky moderní lávce je spojena s muzeem Mucem, čímž vznikl architektonicky i urbanisticky zajímavý celek na pomezí starého přístavu a nové čtvrti La Joliette. Návštěvníci mohou volně procházet hradby, bastiony i zahrady s výhledem na přístav, katedrálu La Major a otevřené moře. Pevnost Fort Saint-Jean je jedno z nejpůsobivějších a zároveň nejfotogeničtějších míst v Marseille.

Mucem

Muzeum Mucem (Musée des Civilisations de l’Europe et de la Méditerranée) bylo otevřeno v roce 2013, kdy se Marseille stala Evropským hlavním městem kultury. Moderní budovu navrhl architekt Rudy Ricciotti ve spolupráci s Rolandem Cartou a stavba se rychle zařadila mezi nové architektonické symboly města. Charakteristickým prvkem je fasáda z tmavého betonu připomínající krajku, která obaluje kubickou konstrukci a filtruje středomořské světlo. Tento perforovaný plášť vytváří proměnlivou hru stínů a zároveň chrání interiér před silným sluncem. Muzeum se tematicky zaměřuje na dějiny, kulturu a společenský vývoj evropského a středomořského prostoru od antiky po současnost, přičemž propojuje historické artefakty s moderními multimediálními instalacemi.

Součástí návštěvy není pouze samotná expozice, ale i architektonický zážitek z pohybu mezi budovami. Mucem je propojeno lávkami s historickou pevností Fort Saint-Jean a nabízí rozsáhlé střešní terasy s výhledem na moře, přístav i katedrálu La Major. Kombinace současné architektury, otevřeného prostoru a historického kontextu vytváří jedinečné prostředí, kde se minulost přirozeně setkává s přítomností. Mucem tak symbolizuje novodobou proměnu Marseille – města, které si zachovává své historické vrstvy, ale zároveň aktivně rozvíjí kulturní infrastrukturu a moderní městský prostor.

Fort Saint-Nicolas

Na protější straně Starého přístavu v Marseille stojí Fort Saint-Nicolas, druhá ze dvou pevností vybudovaných v 17. století na příkaz Ludvíka XIV. Vznikla po roce 1660, kdy král upevňoval svou moc nad městem, které mělo silnou tradici samosprávy. Společně s pevností Fort Saint-Jean měla kontrolovat vstup do přístavu a zároveň symbolicky připomínat královskou autoritu. Zajímavostí je, že děla byla původně namířena spíše směrem k městu než k otevřenému moři, což podtrhuje její politický význam. Architektonicky jde o rozsáhlý komplex s bastiony, hradbami a vnitřními nádvořími, který byl postupně upravován podle vojenských potřeb.

Pevnost je ve srovnání s protější částí přístavu méně frekventovaná, což umožňuje klidnější atmosféru a nerušené výhledy. Z hradeb se otevírá široké panorama na Vieux-Port, moderní čtvrť La Joliette i otevřené Středozemní moře. V současnosti je Fort Saint-Nicolas postupně zpřístupňován veřejnosti a slouží jako prostor pro kulturní akce, výstavy či komentované prohlídky. Díky své poloze nabízí jednu z nejlepších vyhlídek v centrální části Marseille a zároveň možnost poznat méně exponovanou, ale historicky významnou součást městského opevnění.

Basilique Notre-Dame de la Garde

Basilique Notre-Dame de la Garde se tyčí ve výšce přibližně 162 metrů nad hladinou moře na vápencovém kopci La Garde a představuje nepřehlédnutelnou dominantu Marseille. Současná podoba baziliky vznikla v letech 1853–1864 podle návrhu architekta Henri-Jacquese Espérandieua v novobyzantském stylu, který kombinuje románské a byzantské prvky. Na vrcholu 41 metrů vysoké zvonice stojí přibližně 11 metrů vysoká zlacená socha Panny Marie s Ježíškem, pokrytá zlatými plátky, viditelná z velké části města i z moře. Místní obyvatelé jí přezdívají „La Bonne Mère“ – dobrá matka – a po staletí ji vnímají jako ochránkyni námořníků i celého přístavu.

Interiér baziliky je bohatě zdoben mramorem a barevnými mozaikami s náboženskými i námořními motivy. Zvláštní pozornost přitahují votivní dary – modely lodí zavěšené pod klenbou, pamětní desky a obrazy, které připomínají záchranu ztroskotaných plavidel či návraty z nebezpečných cest. Tato výzdoba odráží silné sepětí města s mořem a obchodní tradicí. Terasa před bazilikou nabízí plnohodnotné 360° panorama: od Starého přístavu a moderní čtvrti La Joliette přes pevnosti u vstupu do zálivu až po ostrovy Frioul a masiv Calanques.

Château d’If

Na malém ostrově před pobřežím Marseille stojí pevnost Château d’If, vybudovaná v letech 1524–1531 na příkaz francouzského krále Františka I. Původně měla chránit vstup do přístavu před útoky z moře, brzy se však její funkce proměnila a od 16. století sloužila především jako státní vězení. Za silnými zdmi končili političtí odpůrci, hugenoti i další nepohodlné osoby tehdejšího režimu. Pevnost si získala světovou proslulost díky románu Alexandra Dumase „Hrabě Monte Cristo“ z roku 1844, v němž je zde neprávem vězněn hlavní hrdina Edmond Dantès. Literární fikce výrazně přispěla k romantickému obrazu místa, které je dnes jedním ze symbolů Marseille.

Na ostrov se lze dostat pravidelnou lodní dopravou ze Starého přístavu (Vieux-Port), plavba trvá přibližně 15–20 minut a sama o sobě nabízí atraktivní pohled na panorama města i okolní souostroví Frioul. Prohlídka pevnosti vede přes vnitřní nádvoří, bývalé cely i vyhlídkové terasy, odkud se otevírá široký výhled na Středozemní moře a pobřeží Provence. Návštěvníci zde mohou porovnat skutečné historické události s literární legendou a uvědomit si rozdíl mezi romantickým příběhem a tvrdou realitou vězeňského života v minulých staletích. Spojení dramatické polohy, historie a literární inspirace činí z návštěvy Château d’If jeden z nejpůsobivějších zážitků při pobytu v Marseille.

Souostroví Frioul

Frioul archipelago tvoří skupina čtyř ostrovů – Pomègues, Ratonneau, If a Tiboulen – ležících přibližně 4 kilometry od pobřeží Marseille. Největší z nich, Pomègues a Ratonneau, jsou propojeny hrází a vytvářejí kompaktní celek s minimální zástavbou a výrazně přírodním charakterem. Krajina je zde suchá, místy téměř pustá, s typickou středomořskou vegetací, nízkými keři a skalnatými svahy. Pobřeží tvoří malé zátoky a kamenné pláže s mimořádně čistou vodou, která láká ke koupání zejména v letních měsících. Ostrovy byly v minulosti strategickým bodem obrany přístavu, o čemž dodnes svědčí zbytky pevností a vojenských staveb.

Frioul představuje výrazný kontrast k rušnému centru města. Během krátké plavby z Vieux-Port se návštěvník ocitne v prostředí téměř bez automobilového provozu, kde hlavní roli hrají pěší stezky a otevřené výhledy na mořský horizont. Ostrovy jsou vhodné pro nenáročné procházky, pozorování mořského pobřeží i klidné trávení času mimo městský ruch.

Závěrem

Marseille je městem výrazných kontrastů – od antických kořenů přes pevnosti éry Ludvíka XIV. až po moderní architekturu 21. století. Nabízí kombinaci historie, přístavní atmosféry i středomořské přírody v podobě ostrovů a dramatických pobřežních scenérií. Díky své poloze představuje skvělý výchozí bod pro objevování širší oblasti Provence. Můžete vyrazit do přírodní oblasti Camargue, do historických měst jako Arles či Avignon, nebo k levandulovým polím ve vnitrozemí.

Pro ty, kteří chtějí region poznat systematicky a bez starostí s organizací, jsou vhodnou volbou poznávací zájezdy po Francii, které často kombinují Marseille s dalšími zajímavými místy jihu země. Oblast lze navštívit také v rámci specializovaných zájezdů do Provence, zaměřených na historii, přírodu i gastronomii. Díky dobré dopravní dostupnosti a tematické pestrosti je Marseille vhodná rovněž pro školní zájezdy do Francie, kde lze propojit výuku dějepisu, jazyků, zeměpisu i literatury s konkrétními místy a příběhy. V každém případě jde o destinaci, která dokáže nabídnout víc než jen klasický obraz středomořského přístavu.