Rakousko: základní informace o zemi

Rakouská vlajka

Oficiální název

Rakouská republika – německy Republik Österreich (v překladu znamená „Východní marka“)

Hlavní město

Vídeň – německy Wien

Rozloha

83 879 km² (o trochu větší než Česko a menší než Maďarsko)

Státní zřízení

Rakousko je spolkovou parlamentní republikou. Hlavou státu je spolkový prezident, který se volí přímou volbou na šest let. Parlament země je dvoukomorový. Dolní komorou je Národní rada a horní komorou rakouského parlamentu je Zemská rada. Členové Národní rady jsou voleni občany na pět let. Členy zemské rady volí členové zemských sněmů spolkových republik. Řídící funkci má spolková vláda, která vychází z Národní rady. V čele stojí spolkový kancléř a dalšími členy vlády jsou vicekancléř (který je zároveň ministrem) a spolkoví ministři.

Administrativní členění

Země je federativně rozdělena na devět spolkových republik – Vídeň, Dolní Rakousy, Horní Rakousy, Štýrsko, Korutany, Burgenland, Salcbursko, Tyrolsko a Vorarlbersko. Každá země má částečnou autonomii a své zastoupení ve spolkové radě. Také jednotlivé spolkové země mají jednokomorový parlament zvaný zemský sněm a zemskou vládu. V jejím čele stojí zemský hejtman – německy Landeshauptmann. Země je dále členěna na  80 okresů a 15 statutárních měst.

Obyvatelstvo

Rakousko má 8,7 milionů obyvatel. Z toho žije přibližně 1,8 milionu lidí v hlavním městě Vídeň. Hustota zalidnění je nižší než u nás, asi 98 obyvatel na km².

Klášter Melk

Náboženství

Rakousko je převážně katolické. Tak tomu už je historicky z doby Rakouska – Uherska. K římskokatolické církvi se hlásí 64 % obyvatel. Muslimů je v zemi 8 % obyvatel, jejich počet ale stoupá. K žádnému vyznání se nehlásí asi 12 % obyvatel. Asi 2% obyvatel země jsou členy pravoslavných církví. Přibližně 3,8 % obyvatel se hlásí k jedné z evangelických církví, převážně k augsburskému, méně k helvétskému vyznání. S komunitou kolem 10 000 členů se v Rakousku vyskytují židé a buddhisté, protože budhismus je zde považován za samostatnou církev. Svědků Jehovových žije v zemi 20 000.

Jazyk

Úředním jazykem a mateřským jazykem 98 % občanů země je němčina. Rakouská němčina má však oproti standartní němčině své odchylky. V zemi se vyskytují dva základní dialekty hornoněmeckých jazyků – alemanština – německy Alamannisch (především Vorarlbersko a tyrolský okres Reutte) a bavorština – německy Bairisch (ve všech ostatních spolkových zemích). Mezi další jazyky vyskytující se v Rakousku patři například burgenlandská chorvatština, slovinština a maďarština.

Města

Všechna významná města jsou zároveň s hlavními městy jednotlivých spolkových republik. Největší je samozřejmě Vídeň, kdy celá aglomerace má kolem 2 milionů obyvatel. Druhým největším městem je Štýrský Hradec (Graz), který má asi 250 tis. obyvatel. Třetí největší město země je Linec (Linz) se 190 tis. obyvateli. Dalšími městy jsou Salzburg (148 tis. obyv.), Innsbruck (118 tis. obyv.), Klagenfurt (93 tis. obyv.) nebo Villach (59 tis. obyv.).

Nejvyšší bod Rakouska Großglockner a ledovec Pasterze

Povrch a reliéf

Země je ze 60 % hornatá. Převážně se jedná o Východních Alpy (63 % území). Do oblasti kolem severní hranice země zasahuje pohoří Českého masivu (10 % území). Pod 500 m n. m. je pouze 32 % rozlohy země. Jedná se zejména o nížiny a pánve. Největší pánví je Panonská, která zasahuje až do Bulharska a Rumunska. Její okraj zabírá velkou část v‎ychodu země‎‎‎ (11 % území). Kolem hlavního města se nachází Vídeňská pánev (4% území), která zasahuje do Česka (Jihomoravská pánev) a do Slovenska (Záhorská nížina). Zbytek země zabírá část Alpského a Karpatského předpolí (11 % území). Zalesněno je 43 % plochy země. Celková délka státní hranice je 2832 km.

Nejvyšší hora

Nejvyšší horou je Großglockner (3798 m n. m.). Patří do pohoří Vysoké Taury a nachází se ve stejnojmenném národním parku Hohe Tauern. Leží na hranici spolkových zemí Korutany a Tyrolsko, nedaleko trojmezí se Salcburskem. Svým tvarem připomíná zvon, proto „Velký zvoník“ – Großglockner.

Řeka Salzach a město Salzburg

Nejnižší bod

Nejníže položené místo je ve výšce 114 m n. m. u hranic s Maďarskem nedaleko jižního okraje Neziderského jezera.

Řeky

Většina země je odvodňována Dunajem do Černého moře (96 % území). Malá část v oblasti Vorarlberska na západě je odvodněna Rýnem do Severního moře. Mezi v‎‎y‎znamné rakouské přítoky Dunaje patří Inn, Enže (Enns), Dyje (Thaya) a Morava (March). Později se do Dunaje vlévají i rakouské řeky, jako jsou Dráva (Drau) nebo Mura (Mur). Česká řeka Lužnice pramení ještě na území Rakouska. Známá je i řeka Salzach, která protéká Salzburgem a je přítokem Innu.

Jezera

Největším jezerem země je Neziderské jezero (315 km²). Jedná se o mělké stepní jezero v Burgenlandu na východě země. Naopak na západě země se nachází Bodamské jezero. Na jeho břehu stojí Bregenz, hlavní město Vorarlberska. Rakousku však jinak patří jen malá část jezera. Pro Rakousko jsou typická především dlouhá ledovcová jezera mezi horskými masivy. Nejvíc se jich nachází v Solné komoře (největší jsou Attersee s 46 km² a Traunsee s 24 km²) a v Korutanech (největší je Wörthersee s 19 km²).

Neziderské jezero

Vlajka

Rakouská národní vlajka má tři stejně široké pruhy a je ve standartním formátu 2:3. Zajímavostí je, že rakouská vlajka patří mezi nejstarší na světě. Podle legendy vznikla při křižáckých výpravách roku 119. Tehdy byl vévoda Leopold V. tak potřísněn krví, že bílou barvu měl pouze pruh schovaný pod opaskem. Velmi podobnou vlajku má například Lotyšsko. Také ještě existuje státní vlajka, která je doplněna o orlici.

Mezinárodní poznávací značka

Státní značka Rakouska obsahuje pruh Evropské unie a zkratku A. Dále jsou značky děleny podle jednotlivých okresů.