Svatý Mořic (St. Moritz) patří k nejznámějším horským střediskům Evropy a dlouhodobě si drží pověst jednoho z nejprestižnějších míst ve švýcarských Alpách. Leží v kantonu Graubünden v nadmořské výšce přibližně 1 856 metrů a je součástí regionu Engadin, který je typický širokým údolím, jezery a výrazně slunečným klimatem. Právě kombinace vysokohorského prostředí a mimořádně příznivého počasí – s více než 300 slunečnými dny ročně – stála u zrodu jeho turistické tradice.

St. Moritz má přibližně 4 900 stálých obyvatel, ale během hlavní sezóny se jejich počet několikanásobně zvyšuje. Město leží v nadmořské výšce 1 856 metrů a je součástí horního Engadinu – širokého údolí obklopeného vrcholy přesahujícími 3 000 metrů. Přestože jde rozlohou o poměrně malé alpské město, jeho mezinárodní věhlas dalece přesahuje regionální význam.

Historie Svatého Mořice

Počátky osídlení oblasti dnešního Svatého Mořice sahají až do doby bronzové. Archeologické nálezy potvrzují, že místní minerální prameny byly využívány již před více než 3 000 lety. V římské době bylo místo známé jako ad fontes („u pramenů“) a díky své poloze na důležitých alpských trasách mělo strategický význam. Přes okolní údolí vedli důležité stezky propojující části Římské říše na obou stranách Alp. Ve středověku se oblast rozvíjela především jako lázeňské místo, přičemž jméno získala podle sv. Mořice, patrona místního kostela.

Zásadní proměna přišla na přelomu 19. a 20. století, kdy se Svatý Mořic stal jedním z center rozvíjejících se zimních sportů. Město bylo dvakrát hostitelem zimních olympijských her – v letech 1928 a 1948. Obě olympiády se konaly na přírodním ledě a sněhu, bez moderních chladicích technologií, což dnes působí téměř neuvěřitelně. Tyto hry zásadně upevnily postavení střediska na mapě světového sportu a přispěly k jeho mezinárodní prestiži.

Se zimními sporty je úzce spjata také unikátní bobová dráha označovaná jako Olympia Bob Run, která byla otevřena již v roce 1904. Jde o nejstarší dosud fungující přírodní bobovou dráhu na světě, každou zimu budovanou z ledu a sněhu bez umělého chlazení. Kromě bobů se zde jezdí i skeleton. Historii sportu zde připomínají také tradiční dostihy White Turf, pořádané od roku 1907 na zamrzlém jezeře St. Moritzersee – jedinečná kombinace sportu a společenské události, která se stala symbolem zimní sezóny v Engadinu.

Sázkou k zimnímu boomu i návrat ke kořenům

Počátky cestování do Alp byly spojené především s letní sezónou. V 19. století přijížděli hosté do horských oblastí za čistým vzduchem, minerálními prameny a působivými scenériemi, zatímco zimní měsíce byly vnímány jako období, kdy jsou horské průsmyky obtížně přístupné a krajina spíše nehostinná. Lyžování se ve střední Evropě začalo rozvíjet až na přelomu 19. a 20. století a jeho masová obliba přišla ještě později. Zimní turistika tehdy prakticky neexistovala – a právě zde vstupuje do příběhu Svatý Mořic.

V roce 1864 učinil hotelier Johannes Badrutt, majitel hotelu Kulm, krok, který výrazně změnil směřování celého regionu Engadin. Své britské letní hosty vyzval, aby se do hor vrátili i v zimě, a nabídl jim, že pokud nebudou spokojeni, uhradí jim cestovní náklady. Skupina hostů přijela v prosinci – a místo krátké návštěvy zde zůstala až do jara. Nadchlo je slunečné počasí, třpytivý sníh i možnosti zimních aktivit, které tehdy působily exoticky. Zpráva o vydařené zimní sezoně se rychle rozšířila mezi britskou aristokracií a položila základy organizované zimní turistiky v Alpách. Svatý Mořic se tak stal jedním z prvních středisek, které systematicky budovalo zimní infrastrukturu a proměnilo pohled na hory jako celoroční destinaci. Dneska je lyžování ve Svatém Mořici vyhledávané pro atmosféru zdejšího střediska, dlouhé atraktivní svahy i vysokou nadmořskou výšku a tím pádem i větší sněhovou nadílku.

Zajímavé je, že dnešní vývoj jako by se v určitém smyslu vracel ke kořenům. Zatímco 20. století učinilo z Alp symbol zimních sportů, současnost přináší rostoucí zájem o letní pobyty a pěší turistiku v Alpách. Nejisté sněhové podmínky v nižších střediscích i proměny klimatu vedou část cestovatelů k návratu k letním návštěvám hor. Region Engadin a Svatý Mořic tak dnes znovu oslovují návštěvníky nejen svou zimní tradicí, ale také rozsáhlou sítí turistických tras, cyklostezek a možností poznávání horské krajiny mimo hlavní lyžařskou sezonu – podobně jako tomu bylo na samém počátku alpského cestovního ruchu.

Město milovníků automobilů

Svatý Mořic si dlouhodobě buduje pověst místa, kde se setkává alpská elegance s technickou dokonalostí. Vedle zimních sportů a společenských událostí je město oblíbené také mezi milovníky sportovních a historických automobilů. Každoročně se zde konají prestižní setkání a přehlídky, které přitahují sběratele i automobilové nadšence z celé Evropy. Tato vozidla je tak možné sledovat, jak se prohánějí nejen po Svatém Mořici, ale především po okolních horských sedlech. A i když člověk zrovna nenatrefí na termín žádné z událostí, na exkluzivní vozy zde je možné narazit kdykoliv během roku.

Co vidět a navštívit

Historické centrum, označované jako St. Moritz Dorf, se rozkládá na svahu nad jezerem. Úzké ulice a menší náměstí střídají reprezentativní budovy hotelů a obchodů. Hlavní třída Via Serlas patří mezi nejprestižnější nákupní adresy v Alpách – na relativně krátkém úseku zde sídlí desítky butiků světových značek. Přesto si centrum uchovává upravený, komorní charakter, typický pro švýcarská horská sídla. Architektura kombinuje tradiční engadinské domy se silnými zdmi a malými okny s elegantními hotely z přelomu 19. a 20. století.

Nepřehlédnutelnou památkou je Šikmá věž – pozůstatek kostela z 12. století, který se stal jedním ze symbolů města. Sakrální stavby připomínají dlouhou historii osídlení i duchovní tradici regionu. Výraznou roli v panoramatu města hrají také slavné a luxusní hotely, například Kulm Hotel či Badrutt’s Palace, jejichž siluety jsou viditelné z velké části údolí. Tyto historické budovy nejsou jen ubytovacími zařízeními, ale i součástí identity Svatého Mořice – místa, kde se už více než století setkává alpská příroda s kosmopolitní atmosférou a vysokým standardem služeb.

Jezero Moritzersee a vycházka podél břehu

Jezero St. Moritzersee tvoří přirozené srdce města a výrazně dotváří jeho panorama. Leží v nadmořské výšce přibližně 1 768 metrů, má rozlohu okolo 0,8 km² a délku zhruba 1,6 kilometru. Díky otevřenému údolí Engadinu zde bývá mimořádně jasné světlo, které zvýrazňuje barvu vody i okolní horské štíty. Právě kontrast mezi hladinou jezera, lesy a elegantní siluetou hotelů na svahu patří k typickým pohledům na Svatý Mořic.

Kolem jezera vede pohodlný vycházkový okruh dlouhý přibližně 4,5 kilometru, který je nenáročný a vhodný téměř pro každého. Cesta je převážně rovinatá, s upraveným povrchem, a nabízí řadu laviček i míst k zastavení. V letních měsících je oblíbená mezi pěšími turisty, běžci i cyklisty, v zimě se zamrzlá plocha jezera proměňuje v dějiště sportovních událostí a rekreačních aktivit. Okruh kolem jezera patří k nejpříjemnějším způsobům, jak si město i okolní krajinu prohlédnout v klidném tempu a s neustálými výhledy na alpské vrcholy.

Okolní vrcholy

Okolí Svatého Mořice obklopují vrcholy přesahující 3 000 metrů nad mořem, přesto je zdejší horská krajina překvapivě dostupná i pro méně zkušené návštěvníky. Díky husté síti lanovek a horských drah se lze během několika minut dostat do výšek, odkud se otevírají panoramatické výhledy na celé údolí Engadin i okolní ledovce. Mezi nejznámější výletní cíle patří Muottas Muragl, Corvatsch nebo Corviglia s vrcholem Piz Nair.

Ze stanic lanovek pak pokračují dobře značené a často nenáročné turistické trasy, které zvládnou i rodiny s dětmi nebo senioři. Široké panoramatické stezky vedou po vrstevnicích, bez výrazného převýšení, a nabízejí dlouhé výhledy na jezera horního Engadinu i okolní třítisícové štíty. Nicméně jsou zde i náročnější pěší trasy po Engadinu pro milovníky vysokohorské turistiky.

Horská sedla

Okolí Svatého Mořice je protkáno vysokohorskými silnicemi, které patří k nejpůsobivějším v celém Švýcarsku. Nejznámější z nich je Bernina Pass (Passo del Bernina) ve výšce 2 328 metrů, jen několik kilometrů jižně od města. Silnice spojuje Engadin s italským údolím Valtellina a nabízí výhledy na ledovce masivu Piz Bernina (4 049 m), tyrkysová horská jezera i rozsáhlé skalní pláně. Průsmyk je přístupný celoročně (v závislosti na počasí) a je oblíbený nejen mezi motoristy, ale i cyklisty a fotografy.

Druhou důležitou spojnicí je Julierpass (Pass dal Güglia) s nadmořskou výškou 2 284 metrů, který propojuje Engadin s oblastí Chur a centrální částí Švýcarska. Silnice je známá plynulými serpentinami a otevřenou horskou krajinou bez husté vegetace. Na vrcholu průsmyku dnes stojí výrazná červená věž Julierturm – moderní architektonická instalace, která připomíná historický význam této obchodní trasy. Obě sedla podtrhují strategickou polohu Svatého Mořice jako přirozené brány do vysokohorského světa švýcarských Alp.

Úseky slavných horských expresů

Svatý Mořic je cílem i výchozím bodem jedněch z nejmalebnějších železničních tras v Evropě. Právě odsud vyjíždí slavný Glacier Express, který spojuje Svatý Mořic se Zermattem. Druhou ikonickou linkou je Bernina Express, která spojuje Svatý Mořic s italským Tiranem a švýcarským Churem. Vlaky ze Svatého Mořice vyrážejí hned na dvě ikonické tratě. Jedna vede přes sedlo Bernina a druhá vede údolím řeky Albula.

Závěrem

Svatý Mořic představuje kombinaci alpské přírody, historické tradice i moderní infrastruktury. Ať už sem návštěvníci míří za panoramatickými výhledy, horskou turistikou, železničními zážitky nebo atmosférou prestižního střediska, nabízí toto švýcarské město široké spektrum možností během celého roku. Poznat jej lze pohodlně také v rámci turistických nebo poznávacích zájezdů do Švýcarska. Během zájezdu do Svatého Mořice jsou na programu pohodové vycházky, jízdy po tratích slavných expresů a také bezplatné lanovky. A to s dostupným ubytování přímo ve Svatém Mořici.