Vlajka Francie, známá jako trikolóra (Le drapeau tricolore), patří mezi nejznámější národní symboly světa. Skládá se ze tří svislých pruhů stejné šířky – modrého, bílého a červeného, přičemž modrá je u žerdi, bílá uprostřed a červená na okraji. Tento jednoduchý design se stal symbolem francouzské státnosti a republikánských ideálů, které se formovaly během Velké francouzské revoluce.
Původ trikolóry sahá do let 1789–1790, kdy revoluce vyvolala potřebu nového symbolu pro sjednocení lidu. Barvy modrá a červená byly tradičními barvami Paříže, bílá byla spojována s královskou mocí. Vlajka se nejprve používala formou kokardy a trikolorních stuh, které nosila Národní garda. Teprve postupně se začala vyvíjet do podoby svislých pruhů, kterou známe dnes.
Vlajka Francie
V únoru 1794 byla trikolóra oficiálně přijata jako státní vlajka Francie. Během historie byla několikrát krátce nahrazena, například během restaurace Bourbonů v letech 1814–1830, kdy se používala bílá vlajka monarchie. Po vyhlášení Třetí republiky v roce 1870 se trikolóra definitivně stala stálou a oficiální vlajkou Francie, která symbolizuje národní jednotu a republikánské hodnoty.
Symbolika barev se v průběhu času často interpretovala, ale původně šlo spíše o praktickou kombinaci barev Paříže a království, než o hluboce definovaný význam. Modrá a červená reprezentovaly město Paříž, bílá byla barvou království, a teprve pozdější výklady přisuzovaly barvám ideály svobody, rovnosti a bratrství. Svislé uspořádání barev zdůrazňuje jejich rovnost a vyváženost.
Francouzská vlajka
Dnes je trikolóra nejen státním symbolem, ale i kulturní ikonou Francie. Vlajka visí na veřejných budovách, školách a při státních slavnostech a její jednoduchý a výrazný design ovlivnil i jiné národní vlajky, například Itálie, Rumunska nebo Irska. Trikolóra tak zůstává nadčasovým symbolem francouzské identity, revolučních ideálů a jednoty národa.